Nevzpomínám si přesně, jak jsme se o Shambale dozvěděli. Zhruba 40 minut autem odtud jsme měli týden trhat kiwi v partě a společně bydlet s dalšími třemi Čechy. Vykolejil nás majitel „backpackeru“, když jsme se dožadovali ubytování, které tam naši parťáci zamluvili. „Musíte počkat, až dorazí nějací Rumuni, kteří si to zamluvili, dřív vás dovnitř nepustím“. Zabukoval to totiž náš parťák, který se jmenoval Roman. Ze společného bydlení poblíž plantáží tak sešlo, a proto jsme vyrazili hledat Shambalu.

    Jeli jsme po jediné hlavní silnici směrem na sever ke Golden Bay a podle seznamu backpackerů jsme se s Evou snažili najít něco přijatelného. Po hodině popojíždění a vyptávání se na volný pokoj nám kdosi poradil odbočit doprava a jet, dokud to půjde. Cesta samý šutr, táhla se jako had, neměla konce. Jednou jsme se dokonce vrátili skoro na začátek a po chvíli dohadování to opět otočili a jeli opravdu, dokud to šlo. Dorazili jsme na Shambalu.

     Jeden dvoupatrový hezký dům s výhledem na moře, s krbem ve vstupní hale, několik mladých lidí. Museli jsme nějakou dobu čekat, než se objevil majitel. Zavedl nás nakonec do zalesněného svahu na domem, kde nám ukázal podlouhlý dřevěný bungalov s pěti pokoji v řadě za sebou  a jednou společnou kuchyňkou. Každý pokoj měl jednu celou stěnu prosklenou, s terasou bez zábradlí směrem na moře.

    Dům zmizel, plácek s auty před domem zmizel, pláž zmizela. Pod terasou i po stranách jen keře, květy a všude pod a před vámi moře, moře a nebe. Jen vy, to moře, mraky a vůně. Usmáli jsme se na sebe a už se z terasy nehnuli. Majitel jen pronesl: „To je Shambala". A zmizel.“
 
     Pokud jste dostatečně zaostřili při pohledu na horizont moře, mohli jste zahlédnout maják na konci ohromné kosy, 30 km dlouhého výběžku do Tasmánského moře nazvaného Farewell Spit. Maorsky „Onetahua“, anglicky „heaped up sand“, česky si netroufám. 

     Spalo se tam výborně. Jestli bych si mohl vybrat místo, kde bych chtěl usnout naposled, tak by to bylo právě tady. V zájmu objektivity musím ale uznat, že celodenní trhání kiwi, pár lahví dobrého pivíčka XGold, joint výborné novozélandské trávy, mořský vzduch prosycený slanou mořskou tříští a šplouchání příboje udělají své.

     Po desáté hodině večer vše zmizelo v absolutní tmě, nad hlavou se rozprostřely hvězdy jižního nebe a jen šumění moře vám pomáhalo udržet se v prostoru. Celou tu noční krásu nekazilo žádné rozsvícené světlo. K pozemku z vnitrozemí nevedla žádná elektřina. Na střeše bungalovu solární panel, v přístřešku před vchodem baterie a v pokojíku jen 12 voltová žárovička. Nic nesmělo rušit tohle božské místo, tento „himalájský ráj“. 

     Vstávali jsem brzy, abychom byli v osm ráno v sadu. Cítili jsme se, jako bychom se vykoupali v živé vodě. Sešli dolů k autu, kde na louce před domem stála socha prastarého koně pokrytá jinovatkou. Stál tam jako přízrak. Čekal asi na nás, až půjdeme do práce. Zřejmě se chtěl nechat vyfotit. Následující dny jsme ho potkávali v různých vzdálenostech od Shambaly, blíže či dále podél cesty.

     Jitra jsou na Novém Zélandu vůbec pěkná. Těžko se pak odjíždělo do namáhavé rachoty, když vás úsvit nabil energií a cítili jste tisíc chutí vyrazit na obzor za novým dnem. Ten týden, kdy jsme na Shambale vstávali za úsvitu a vraceli se za soumraku, jsme ale práci moc nevnímali, ani nás tolik neunavovala. Eva si zamilovala houpací síť ve stráni, ještě výše nad bungalovem, mým oblíbeným místem bylo křesílko na terase. 

    Hned druhý den jsme své parťáky lákali, ať se přestěhují, dokonce se tam byli snad podívat. Byli jsme proti nim asi příliš velcí romantici, zůstali u chlapíka, co je měl za Rumuny. Pláž, na kterou jsme též jednoho dne skrz porost prokličkovali, byla naprosto ideální, aby si toto místečko zachovalo svůj klid a pohodu.

    Napadlo mě přidat fotografii z Gogole map se souřadnicemi, ale mám v plánu se tam ještě jednou podívat a nalézt tohle místo v původní podobě. Kdo bude opravdu chtít, cestu najde, a kdo to má v sobě, cesta si najde jeho.

Tomas, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript